Nejaktuálnější články

Z náramkových hodinek lze v podstatě vytvořit jakoukoliv sbírku. Ta opravdová se buduje postupně a v podstatě se jedná o nekončící příběh, neboť tím jak hlouběji pronikáte do dané tématiky, zjišťuje, co všechno ještě musíte ve své sbírce mít, aby byla kompletní. Prostě nekončící a hlavně nádherný příběh se vším všudy.

26. listopadu 2014 to bylo přesně 60 let od schválení projektu zavést tuzemskou výrobu náramkových hodinek v závodě Chronotechna, nyní Elton hodinářská, a.s., Nové Město nad Metují. Vzhledem k významu tohoto výročí je zajímavé připomenout si, co události předcházelo.

První pokus o zavedení tuzemské výroby náramkových hodinek přísluší Arnoštu Hornovi, který od dvacátých létech minulého století až do roku 1947 působil na různých postech ve francouzských hodinářských firmách. Dva roky po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti s cílem zavést montáž náramkových hodinek z dílů důvážených ze zahraničí. Tento pokus sice skončil nezdarem, ale zaslouží si aby byl zachycen, neboť se jedná o zajímavou kapitolu z historie československého hodinářství.

Stručná historie jediného tuzemského hodinářského závodu z Nového Města nad Metují, kde vznikaly a dosud vznikají hodinky PRIM.

Je známo, že tuzemská výroba náramkových hodinek byla zavedena v letech 1954 až 1957 v závodě Chronotechna 02 v Novém Městě nad Metují, který se později stal samostatným národním podnikem a přijal název Elton. Málokdo však ví, že téměř ve stejnou dobu (byly to roky 1956 a 1957) se pokusily o zavedení výroby náramkových hodinek také Adamovské strojírny n.p. v Adamově u Brna.

Kolečkové hodiny přinesly řád a kontrolu, jak kolektivní, tak osobní. Jejich vyvěšování na veřejnosti i jejich soukromé vlastnictví položily základy pro autonomní měření času. Lidé si tak mohli začít koordinovat svou činnost dle času. Hodiny umožnily jedincům řídit si svou vlastní práci tak, aby se zvýšila její produktivita. Samotný pojem produktivity je vlastně vedlejším produktem hodin.