Broumovská továrna na hodiny byla založena v roce 1889. Vybudovala ji jako svou filiálku dolnoslezská továrna Gustav Becker sídlící ve Freiburgu, nyní polské Swiebodzice. Hlavním důvodem pro její založení bylo obejití cel, které zavedlo tehdejší Rakousko-Uhersko na dovoz kompletních hodin s cílem chránit domácí hodináře.
Broumovská filiálka byla zpočátku pouhou montážní dílnou, neboť veškeré součásti se dovážely z mateřského podniku. Postupně se však začala zavádět výroba některých součástí. Především těch hmotnějších, neboť čím vyšší hmotnost dílu byla, tím vyšší clo bylo nutné zaplatit. Nejprve se montovaly stoje pro kyvadlové hodiny a dále malé kyvadlové budíky. Hlavními odběrateli byly hodinářské velkoobchody, zejména v Praze a ve Vídni. V roce 1899 se firma Gustav Becker spojila s několika dalšími hodinářskými výrobci z Freiburgu. Nově vzniklá společnost měla krkolomný název „Spojené freiburské továrny na hodiny, akciová společnost, včetně dřívějšího Gustava Beckera“. Tento název přešel i na broumovskou filiálku. Nová společnost rozšířila svůj sortiment na všechny druhy hodin (nástěnné, stolní, podlahové), budíky a tzv. roční hodiny. Přestože se většina součástí dovážela z Freiburgu, počty broumovských zaměstnanců se neustále zvyšovali. V roce 1909, z kterého pochází i jedna z přiložená fotografií, filiálka zaměstnávala více jak 120 zaměstnanců. Před první světovou válkou došlo k výstavbě několika nových objektů, k rozšíření strojního parku a nárůstu zaměstnanců na úctyhodných 210 osob. Závislost filiálky na mateřském závodě se díky rozšiřování výroby jednotlivých dílů neustále snižovala.
Rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatného Československa v roce 1918 na broumovskou filiálku dolehl velmi negativně. Ztratila 75% svých zákazníků a musela těžce zápasit o přežití. V důsledku toho poklesl počet zaměstnanců v roce 1929 na 130.
V roce 1930 převzala Spojené freiburské továrny na hodiny německá společnost Bratří Junghansové ze Schrambergu. Součástí převzetí byla i změna názvu a vznik samostatného podniku. Postupně byl zaveden do výroby sortiment mateřské společnosti z Černého lesa s tím, že řadu komponent bylo nutné dovážet z Německa a to včetně dřevěných skříní na hodiny. Během První československé republiky broumovský hodinářský závod nabízel kromě budíků i všechny druhy hodin a to jak bicích, tak bez bití. V roce 1939, kdy bylo Broumovsko připojeno k německé Třetí říši dochází ke sloučení s mateřským závodem ve Schrambergu. Během let 1941 až 1942 se závod rozšiřuje a modernizuje. Výroba hodin a budíků v omezené míře pokračovala i během druhé světové války, kdy se hlavní výrobní náplní staly zapalovače do dělostřeleckých granátů.
V květnu 1945 dochází ke konfiskaci broumovského hodinářského závodu československým státem. Situace byla velmi svízelná. Závod nebyl nikdy plně soběstačný a nyní si musel poradit bez pomoci z Německa. Jako první se dostávají v roce 1946 do výroby kuchyňské hodiny se strojkem Junghans W52. Bohužel vzhledem k technickým problémům se nedařilo výrobu zvyšovat. Tehdejší počet zaměstnanců byl pouhých 69, navíc docházelo k masívní obměně zaměstnanců, kdy původní výhradně německé osazenstvo bylo nahrazováno českými dosídlenci z vnitrozemí.
Obrat ve vývoji broumovského závodu znamená přesunutí nedalekého hodinářského závodu Messap z Meziměstí do Šternberka u Olomouce. Díky tomu na jaře 1947 přecházejí z Meziměstí do Broumova čeští technici, nástrojaři, seřizovači a další specialisté, kteří se odmítli přestěhovat na Moravu. Tito pracovníci měli zkušenosti s výrobou budíků, a proto pro ně nebyl problém odstranit problémy se zaváděním výroby kuchyňských hodin a rozjet jejich sériovou výrobu. Od počátku roku 1948 byl broumovský závod začleněn do národního podniku Chronotechna. Původní název Bratři Junghansové se tak změnil na Chronotechna Broumov. Pokračovalo se v budování vlastní nástrojárny a vývojového oddělení. Strojní park byl doplňován stroji ze sesterských závodů Chronotechny.
Výroba hodin se zdárně rozvíjela až do roku 1949, kdy byl založen závod Chronotechny v nedalekém Novém Městě nad Metují. Kromě toho, že ředitel broumovského závodu – Adolf Martínek, byl jmenován ředitel nově vzniklé továrny, dochází k postupnému převedení odborných pracovníků z Broumova do Nového Města nad Metují a to včetně strojního vybavení. Postupně tak byla výroba hodin v Chronotechně Broumov utlumována, až během první poloviny 50. let minulého století zanikla docela. V roce 1960 broumovský závod Chronotechny přechází pod národní podnik Meopta Přerov.
V současné době v historické budově Chronotechny Broumov sídlí Závod 10 společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH, a.s., který vyrábí kružítka, rýsovadla a drobné kovové dílce. Zároveň zde běží i výroba mechanických a automatických tužek známých pod značkou „Versatil“. Závod disponuje vlastní galvanovnou a podobně jako ostatní závody holdingu se zabývá i zakázkovou výrobou.
A kde budovu bývalé Chronotechny Broumov najdete? Na adrese: ul. Odborářská 118, Broumov.
Doporučuji při cestě do Broumova navštívit ještě tato dalšízajímavá místa:
1) Broumovský klášter – více na http://www.klasterbroumov.cz/ resp. http://cs.wikipedia.org/wiki/Broumovsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
2) Dřevěný broumovský kostelík – více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Panny_Marie_%28Broumov%29
3) Pivovar Olivětín – více na http://www.pivovarbroumov.cz/index2.html
4) Barokní kostely na Broumovsku: http://www.broumovsko.cz/kostely-na-broumovsku
Libor Hovorka, léto 2014
Prameny:
- Zdeněk Martínek: Kniha "Dějiny československého hodinářského průmyslu II."
- archiv autora
Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.