V Novém Městě nad Metují je řada pamětihodností, které bereme za samozřejmou součást města. Denně okolo nich chodíme a ani nás nenapadne si položit otázku, kdo stál u zrodu tohoto díla, případně kdy a proč vzniklo. Květinové hodiny na náměstí Republiky patří mezi tyto neprávem opomíjené objekty. Pro většinu obyvatel Nového Města nad Metují jsou zde odjakživa a nic zajímavého v nich nespatřují. Opak je však pravdou! V Čechách se jedná o ojedinělý městský dekorační objekt. Existují pouze dvoje. Tyto a v Poděbradech. Ty třetí, které byly v Chomutově se do dnešních dní nedochovaly. Ve zbytku Evropy je ještě najdete například v Bánské Bystrici na Slovensku, ve švýcarské Ženevě, v německé Žitavě a v maďarském Székesfehérváru. Rozhodně existují ještě nějaké další, ale jejich počet nebude vysoký.
Důvody pro vybudování květinových hodin se jistě lišily město od města, ale je pravděpodobné, že v naprosté většině případů bylo cílem doplnění městského prostředí o dekorativní prvek, ve kterém se snoubí estetická krása se zobrazováním času. Květinové hodiny zpravidla najdete v parku. Novoměstské se od této praxe odlišují. Leží v centrální části města, hned naproti budově dnešní radnice. Tato rozlehlá budova sloužila v létech 1926 až 1949 jako sídlo okresního hejtmanství a od jara 1949 do roku 1995 zde působil hodinářský závod Chronotechna, od 1. 1. 1969 přejmenovaný na Elton. Je to první a dosud jediný tuzemský podnik, který se zasloužil o to, že Československo patřilo od roku 1957 mezi deset zemí světa, které byly schopny vyrábět náramkové hodinky. Díky vysokému pracovnímu nasazení a vytrvalé píli zaměstnanců se hospodářsky Chronotechně dařilo velmi dobře a tak se začala zapojovat do zvelebování města. Jedním z takovýchto počinů bylo vybudování květinových hodin. Kromě zkrášlení veřejného prostoru šlo o způsob jak propagovat své výrobky a to nejen před místními občany, ale především před návštěvníky města.
V dubnu 1960 vedení Chronotechny společně s Místním národním výborem kontaktovalo pražského zahradního architekta J. Šimůnka, aby navrhl podobu květinových hodin pro Nové Město nad Metují. Zadávací parametry pro architekta byly následující. Průměr číselníku hodin musí být 3 metry, což odpovídalo maximální velikosti ruček, které byl schopen utáhnout stroj, který měla zajistit Chronotechna. Pro vzhled květinových hodin měl být použit obrázek z propagační krabičky od cigaret, kterou si nechala Chronotechna vyrobit k desátému výročí svého založení, které slavila v roce 1959 (Obr.1). Architekt J. Šimůnek se snažil vyjít těmto požadavkům vstříc, ale z důvodu omezeného prostoru musel kompozici hodin mírně upravit tak, aby se vešly na plochu, kterou dostal k dispozici (Obr.2). Odsouhlasení dokumentace proběhlo bez velkých problémů a tak se na konci jara 1960 mohlo začít budovat.
Pro potřeby květinových hodin byla nejprve zhotovena zděná kobka vysoká přibližně 1,2 m, široká 1 m a dlouhá 3 metry určená pro umístění mechanismu hodin. Na kobku byla navezena zemina, která tvoří vyvýšenou, mírně svažitou parcelu o velikosti 8,5 x 5 metrů s převýšením 85 cm, které umožňuje dobrou viditelnost hodin pro všechny kolemjdoucí přicházející po Komenského ulici.
Vzhled květinových hodin se v čase postupně měnil. První varianta od J. Šimůnka používaná v 60. letech minulého století spočívala v rozdělení hodin na dvě poloviny. V levé polovině bylo v horní části velké bochánkovité logo Prim tvořené květinami v stříbrně-šedé barvě a dole stylizovaný nápis Chronotechna vysázený ze žlutozelených květin. V pravé části byl motiv náramkových hodinek s logem Prim. Pouzdro hodinek vysázené z květin stříbrné barvy lemovalo světlezelený číselník se žlutozelenými kulatými indexy. Obdélníkové indexy na kvadrátech číselníku, stejně jako logo Prim, byly z hnědočervených a řemínek hodinek z hnědých květin (Obr.3). Původně navržené kovové ručky byly při realizaci doplněny o miniaturní truhlíky, do kterých byly rovněž vysázeny rostliny. Pravděpodobnou inspirací pro toto provedení ruček byly květinové hodiny v Chomutově. Tyto květinové ručky byly na konci 60. let nahrazeny jednoduššími v celokovovém provedení, které se na hodinách používají dodnes. Celkem se výzdoba skládala z více jak 5500 kusů květin. O výsadbu a její údržbu se z počátku staral zahradník pan Matoulek. Později starost o hodiny převzali pracovníci zahradnického oddělení městských Technických služeb. Veškeré náklady spojené s výsadbou a její údržbou hradila Chronotechna.
V roce 1969 kdy dochází k přejmenování Chronotechny na Elton a zároveň ke změně loga Prim se částečně mění i vzhled hodin. Květinový nápis Chronotechna je nahrazen nápisem Elton a logo Prim je vysázeno v aktuálním provedení tj. velkými tiskacími písmeny. Současně se mírně mění i tvar zobrazených náramkových hodinek (Obr.4). V tomto provedení, pouze s drobnými obměnami, hodiny zůstávají až do poloviny 90. let minulého století (Obr.5). V roce 1995 dochází k přestěhování tzv. Starého závodu Elton do výrobního areálu Nový Elton na severozápadním okraji Nového Města nad Metují a následně k odprodeji budovy společnosti IMP, čímž končí patronát hodinářského závodu nad hodinami. Nový majitel budovy o ně neměl zájem a tak se péče o květinové hodiny ujímají technické služby města, které se o ně starají dodnes. Tím zároveň z hodin mizí nápisy Prim a Elton, které jsou nahrazeny dekorativní květinovou výsadbou. Rovněž zaniká tvar náramkových hodinek a zůstává pouze kulatý číselník bez loga (Obr.6).
Pracovníci zahradnického oddělení městských Technických služeb květinové hodiny osazují dvakrát do roka. První tzv. jarní výsadba z macešek je vysázena od března do poloviny května (Obr.7). Pak se sází sezónní výsadba, která kvete od května do října. Plocha výsadby je 4,7 x 7,9 metrů a je k ní zapotřebí více jak jeden tisíc sazenic. V letošním roce je poprvé v levé části hodin vysázeno současné logo našeho města složené ze stylizovaných písmen „nmnm“ (Obr.8).
Nyní ještě několik slov k hodinovému stroji. Jedná se o miniaturní elektrický věžní stroj VH, který dodal v roce 1960 pražský podnik Elektročas (Obr.9). Jeho hmotnost je pouze 17 kg a rovněž rozměry jsou malé. Řídící časový signál nutný pro pohyb ruček byl přiveden kabelem od hlavních hodin umístěných v budově Chronotechny, které zároveň řídily chod všech podružných hodin instalovaných v podniku. Jednou za minutu dostával stroj květinových hodin elektrický impuls, který byl převeden na rotační pohyb tyče, která ústila do převodovky pohánějící ručky. O chod a údržbu stroje hodin se starali pracovníci Chronotechny. V tomto provedení hodiny složily po více jak třicet pět let. Během této doby docházelo k poruchám jen výjimečně. Pokud se tak stalo, vždy se podařilo díku umu zaměstnanců Eltonu poruchu odstranit. Od roku 1995, kdy hodiny přecházejí do péče městských Technických služeb se o jejich chod začíná starat pan Šotola, původní profesí mistr odborného výcviku na místní hodinářské škole.
Vzhledem k celkovému opotřebení a tím pádem i vzrůstající poruchovosti hodinového mechanismu se v roce 2003 vedení města rozhodlo provést jeho rekonstrukci. Je vybudován nový přívod elektrické energie a původní zdroj časového signálu je nahrazen hlavními hodinami typ HN 84 P2 od firmy Elekon z Vyškova, které jsou umístěny přímo do kobky pod květinovými hodinami (Obr.10). V případě výpadku elektrické sítě, nebo při přetížení obvodu hlavních hodin jsou minutové impulsy uloženy po dobu 50 hodin. Po odstranění závady se hodiny automaticky nastaví na přesný čas. Součástí hodin je přijímač řídícího radiosignálu, který na dlouhých vlnách s kmitočtem 77,5 kHz vysílá stanice DCF77 umístěná na vysílači v německém Mainflingenu, který leží asi 20 km jihovýchodně od Frankfurtu nad Mohanem. Časový údaj pro tento vysílač poskytují atomové hodiny z Fyzikálně-technického institutu v Braunschweigu. Díky tomu je chod květinových hodin v Novém Městě nad Metují absolutně přesný. Teoretická odchylka od přesného chodu činí pouhou 1 sekundu za tři tisíce let. O chod hodinového ústrojí a jeho údržbu se nyní stará pracovník městských Technických služeb pan Smrček.
Autor: Libor Hovorka
Fotky: Státní Okresní Archiv Náchod, Libor Hovorka, archiv autora
Komentáře
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.